Ukládání hraček se mění s každým vývojovým obdobím dítěte. Zatímco batole potřebuje především bezpečný a okamžitý přístup k několika oblíbeným kouskům, předškolák už zvládne třídit podle kategorií a školák si dokáže udržet vlastní systém. Pokud chcete mít v dětském pokoji skutečný pořádek, vyplatí se přizpůsobit úložné řešení aktuálnímu věku dítěte. Jinak skončíte s hromadou krabic, do kterých se nikdo nechce vracet.

Pro nejmenší děti do tří let platí, že méně je více. Otevřené nízké koše nebo látkové přihrádky v dosahu dítěte umožní, aby si samo vzalo hračku a po hře ji zase hodilo zpět. Všechno ostatní, co se momentálně nepoužívá, schovejte do uzavřených boxů ve vyšších policích. Důležité je, aby každá věc měla své místo a dítě vidělo, co kam patří. Rodiče často podceňují, jak rychle se malé dítě naučí uklízet, pokud je systém jednoduchý a vizuálně jasný. Inspiraci, jak do dětského pokoje zakomponovat i větší úložné kusy, najdete v článku na rokremesel.cz o převlékací truhle na kostýmy, kde autoři řeší podobný problém s kostýmy a rekvizitami, které se jinam nevejdou.

Předškoláci a mladší školáci už zvládnou složitější třídění. Kostky do jedné bedny, auta do druhé, výtvarné potřeby do třetí. Pomáhají průhledné boxy nebo krabice s obrázkem na víku. Dítě si tak samo udrží přehled a snadno najde, co potřebuje. Ve věku kolem šesti let přichází na řadu i vlastní odpovědnost za úklid. Můžete zavést barevné označení polic nebo štítky, které dítěti usnadní orientaci. Důležité je, aby úložné prvky nebyly příliš vysoko ani příliš hluboko, jinak se v nich hračky ztrácejí a vzniká zmatek.

U starších dětí, tedy od osmi let výše, se osvědčuje systém, na kterém se podílejí samy. Nechte je navrhnout, co kde bude mít, a pak společně vyberte vhodné boxy, police nebo závěsné kapsáře. Starší dítě už zvládne udržet pořádek v menším množství větších úložných prostor, pokud mu dává smysl. Čím dříve si dítě vytvoří návyk, že každá věc má své místo, tím méně práce s uklízením mají rodiče. A to je nakonec cíl, o který jde především.