Než přijdou na zeď první pásy tapety, musí být podklad v takovém stavu, aby se tapeta nepoddouvala, neodlupovala a netvořila bulky. Samotné tapetování je vlastně to nejrychlejší na celé práci. Rozhoduje příprava. Tmelení, penetrace a srovnání rohů zaberou nejvíc času, ale bez nich se každá chyba vrátí přesně v místech, kde to bude nejvíc vidět.

Začíná se kontrolou povrchu. Staré nátěry, zbytky lepidla a nesoudržné vrstvy se musí odstranit, jinak nová tapeta drží jen na prachu. Praskliny a důlky se vytmelí jemným tmelem a po vytvrdnutí se přebrousí. Při tmelení je důležité dodržet rovinnost, protože každá nerovnost se po nalepení tapety zvýrazní bočním světlem. Po vybroušení se povrch důkladně odmítne prach a nechá se vyschnout. Teprve potom přichází penetrace, která sjednotí nasákavost a zajistí, že lepidlo nevsákne do zdi dřív, než tapeta přilne. Uvolněné rohy a hrany se opravují ještě před penetrací, protože dodatečné tmelení už by narušilo hotovou plochu.

Rohy a ostění jsou kritická místa. Právě tam se podklad často opravuje narychlo a výsledek je znát. Pokud hledáte osvědčené postupy, trhání tapety v rozích a u ostění se dá předejít správným srovnáním hran a dostatečným přesahem pásu. Rohy musí být rovné a pevné, ostění čisté a odmaštěné. U výpínačů a zásuvek se podklad vyrovnává obzvlášť pečlivě, protože tapeta se v těchto místech napíná a každá nerovnost způsobí odchlípení.

Po penetraci se kontroluje rovinnost ještě jednou, tentokrát pod světlem z boku. Drobné nedostatky se doopraví a přebrousí, prach se odstraní a povrch se nechá pořádně proschnout. Teprve pak má smysl míchat lepidlo a řezat první pás. Kdo tuto přípravu nepodcení, tomu tapeta drží roky a v rozích se nezačne odlepovat.